Užíváme volební volno

Po pár chladnějších dnech, nějaké té bouřce a vydatném deštíku, co důkladně opláchl stromy v lesíku v Tal El od vrstvy prachu nanesené během dlouhých suchých letních měsíců, se nám vrátilo sluníčko a vedro. A tak jsme si mohli státní volno ve volební den užít jako v létě. Nejdřív na dětském hřišti v severní části Akka, kde se děti vyřádily na prolézacích hradech, houpačkách a obřích hudebních nástrojích. Jako bonus co dvacet minut s nadšením vítaly vlak projíždějící v těsné blízkosti hřiště (za vysokým plotem, samozřejmě :-)). Eitan si v kočárku chvíli spokojeně užíval hluku a pak si hoďku pospal.

Odtamtud jsme vyrazili na pláž Argaman, i když načasování na pravé poledne a navíc silný vítr neslibovaly, že to klapne stejně dobře jako hřiště. Ale ono jo. Vítr prostě ustal a i když jsme se na koupání nevybavili, prckové se nedali zastavit. Daniel to do vody zamířil přímo, tak tak jsme ho zastavili aspoň sundat džíny. Nevo se rochnil v jemném písku a s namočením otálel, ale nakonec taky neodolal a i jeho džíny šly dolů. Junior si opravil ten poslední výletový průšvih na tohle místo a býval by ani nechtěl vyndat z kočáru, kde si v polospánku hověl s jemným úsměvem na rtech. Ale bylo to nevyhnutelné, kočár musel zůstat na promenádě, když jsem chtěla jít fotit kluky. Stejně usměvavý a ospalý zůstal i v mé náruči a všichni jsme si čas u moře užili, jak to šlo. Daniel se vydržel máchat v již solidně osvěžující vodě necelou hodinku, než mu začala být zima. Místo ručníku vyfasoval tátovo triko, což pojal jako karnevalový kostým ducha a s bláznivým smíchem v něm šaškoval na promenádě. Vrátit ho samozřejmě nechtěl, i když už mu zima dávno nebyla.

Cestou domů ještě zastávka v restauraci pro jídlo s sebou – falafel, hummus, jedna „schwarma“ a jedna „pargit“ bageta (gyros a kuřecí stehenní kousky) . A protože nám všichni tři prckové po té námaze usnuli, zvládli jsme si to doma i v klidu sníst.

Prima volební den, budeme se těšit na další :-).