Venku zas celý den déšť, ale dneska jsme vylézt museli. Nejdřív s Eitanem k doktorce a pak vyzvednout Neva ze školky. Cestou domů oba usnuli, tak jsem toho využila a zvěčnila si deštěm bahnitý Tal El a zimní zahradu. Posmutnělou šeď příjemně nabourává úroda citronů a růžový brambořík, co jsem dva týdny zpátky dostala od Tal El jako dárek za přivedení Eitana na svět.
Na závěr dne mě mé tříleté dítě s přehledem porazilo v pexesu. Jsem doufala, že k zjištění, že hlava už tak dobře neslouží, dojdu přece jen o pár let později…
Tak to je můj závěr „civilního“ roku.
Silvestra s Giyorou neslavíme, protože to prý byl antisemita, a nový rok, ten židovský, už je pár měsíců v běhu. Ale všem, kteří dnes slaví a těší se na příchod roku 2019, přeji z celého srdce, ať je šťastný, úspěšný a plný skvělých zážitků! A ať se i vám daří v šedých dnech vždy objevit něco barevného .
