Od posledního blogu, čili 12 dní, jsem dnes teprve potřetí s Liyou dopoledne sama. Jak to dělají pracující matky, fakt netuším. Eitana jsem přivedla k doktorce hned v pondělí. Konstatovala, že stav se od poslední návštěvy nezměnil, ale že není důvod ho držet doma, že do školky ať se klidně vrátí. Slyší šelest na srdci, tak si kromě ORL ještě střihnem kardiologii. Rentgen jsme zmákli, ale neprozradil víc, než jsme viděli – zvětšené krční mandle. V úterý zvládl den ve školce, ve středu chtěl po dvou hodinách domů, že ho bolí břicho. To naštěstí nebylo nic vážného a přešlo to téměř přesně ve chvíli, kdy jsme překročili práh domu ;).
Ve čtvrtek doma zůstal s bolestí v krku a teplotou Daniel. Po odchodu šabatu lehl Nevo. Pondělí se Daniel vrátil do školy, ale v úterý měl dojem, že to vlastně tak úplně dobrý není, tak mi tu zůstali oba. V úterý večer se Giyora připotácel z třídenního výletu (díky kterému jsem si úspěšně otestovala společné uspávání všech čtyř potomků) a plácl sebou rovnou na gauč – k dusivému kašli, který ho trápil už před tím, se přidala vysoká horečka. Nějak se mi tu ti chlapi kácej.
Tenhle týden se zostra oteplilo, po extrémně chladných dnech silný vítr přivál z jihu pro změnu extrémní teplo. To by většině virů nemuselo vonět a mohl by být pokoj. Nebezpečnou rychlostí se teď přibližuje Pesach. Přípravy jsou u nás zatím omezené na konzumaci potravin o Pesachu zakázaných – vyjídáme železné zásoby chleba a pity z mrazáků (ne to není překlep, máme dva), vloni vypiplaný kvásek už letěl do koše a na jídelníčku se častěji objevují těstoviny.
Trvalo nám to půl roku, ale konečně máme všichni cestovní pasy. A už i letenky do Čech, takže v květnu snad konečně dědečkovi a tetě představíme tváří v tvář členy rodiny, které ještě osobně nepoznal – Eitana a Liyu. Strávila jsem dva týdny hledáním ubytování, rezervovala poloautobus a chystám itinerář. Mezi vyměňováním poblitého oblečení, peřin, pobíháním mezi ufňukanými chlapy a obstaráváním miminka, co už chytlo jistotu v lezení a s jistotou fofrem najde v bližším i širším okolí absolutně nevhodný předmět. A když nenajde, vytvoří – uškubne látku ze spodu sedačky, oloupe ochrannou vrstvu pěnového puzzle… Veselo, veselo máme :-). Ale dostat se s Liyou na chvíli dál než na zahradu, kam člověk musí aspoň obstarat králíky, by bylo milé…
Bráška a ségra. Je skvělý, že ač starší brácha z ní nadšený není, dva jeho starší ano :-). 
Bratři jaksepatří. A sestra. 
Bráchové si spolu hrají hodně. Vždycky někdo s někým. A taky se skoro vždycky někdo s někým mlátí nebo hašteří :-). 
Marodící Nevo na gauči a Liya zkoumající, co urvat z gauče. A samozřejmě hromada prádla na složení. 
Bratři kuchtí 
Nevo na kamarádově oslavě narozenin