Pesahové prázdniny

Den první

Pesahové prázdniny – den první. Včerejší výlet sotva stojí za zmínku – s Nevoušem jsme si pěkně přispali, tak jsme vyrazili pozdě, cestou se zasekli v několika dovolenkových zácpách, v pidi Zoo se tlačili s davem lidí, přežrané opice ani ptactvo už o zakoupené pochoutky vůbec nestály a otrávení jsme sotva kluky nechali pomuchlat kačátka unavená z nepřetržité dětské přítomnosti. Prostě takové připomenutí, kam přes svátky nejezdit. Cestou zpátky jsme objevili nevzhledný kus Jordánu, kde se kupodivu nikdo nekoupal a odvážili se přes pochybnosti vlézt do vody. Uklidnilo nás objevení živé a docela velké vodní želvy – pokud tam může fungovat ona, voda je zřejmě poměrně čistá.

  

Pesahové prázdniny – den druhý. Dneska to byla trefa do černého. Budíky jsme si nařídili na sedmou, dospávajícího Neva vytáhli z postele rovnou do auta a vyrazili před půl devátou vybavení pořádnou svačinou po prázdných cestách do Horní Galileji. V deset na křižovatce Koach začínal náš okruh s vojáky
poloprázdným autobusem číslo 1. Výklad průvodce sice prcky nezajímal ani trochu, ale výhled z autobusu, kterým jeli prvně, zbraně a ohozy sympatických přátelských vojáků, místa zastávek, kde se dalo pobíhat, poskakovat, šplhat a leccos zkoumat (většinou památníky…), jim k naprosté spokojenosti úplně stačily. I když okruh místo avizované hodiny a půl trval téměř dvakrát tolik. Poté jsme je ještě tak tak v bdělém stavu stihli dovézt k pět minut vzdálenému oblíbenému Buffalo rybníčku, kde se sice sešlo čtyřikrát víc lidí než obvykle, ale pořád to nebylo za hranicí únosnosti .

   

Den čtvrtý – park Alona a pouštění draků v Haifě

Park Alona – pár desítek metrů dlouhá procházka vodou v jeskyni, hloubka od pár centimentrů až do cca půl metru aktuálně. Starší prcek nadšenej a většinu cesty kráčel odvážně sám, mládě vyplašený a pobrekávalo celou cestu i na ruce. Ale i s těmi 13 kg v náručí to šlo s baterkou připnutou na zápěstí (vlastní) celkem v pohodě dát . Prima místo, kam se v horkých dnech schovat před sluníčkem.

   

Pláž v Haifě – před západem slunce, 22 stupňů, chladný a silný vítr. I Daniel se nechal relativně snadno přesvědčit, že koupat se nebudeme. Teda když jsme slíbili, že aspoň zkusíme pouštět draka.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *