A jak to jde dál

Školní rok začal. U nás tedy pro Daniela a Giyoru. Nevo působil trochu zmateně, že nejde do školky, a při asi dvou příležitostech, kdy se nám nějak vyhrotila komunikace, se jí důrazně dožadoval. 5. září byl poslední den, kdy jsem byla zaměstnaná. Vrátila jsem firmě laptop, zaměstnaneckou a obědovou kartičku. Ani poslední firmou dotovaný oběd s milými kolegyněmi nenavodil dojem, že mi v životě teď něco bude scházet.

Následující dva dny byly ve znamení běhání po úřadech a lehkých příprav na návštěvu z Čech. Kamarádku s prckem ve věku Neva jsem si ve čtvrtek 7. září vyzvedla na letišti a užili jsme si s klukama parádních jedenáct dní. Výlety byly převážně přizpůsobeny potřebám ratolestí, ale nějaké z těch zásadních turistických atrakcí se nakonec také povedlo navštívit. A tak si chlapci smočili kotníky v Mrtvém moři a Nevo prvně zavítal i do svatého města. Jak jsme žroutovi pěkně protáhli kolečka, spotřeba se usadila na „pěkných“ 9 litrů na 100.

Daniel oslavil své už čtvrté narozeniny. Zatím jen doma, ve školce se bude slavit až po sérii svátků, co teď začaly židovským Novým rokem 5778. Na dortu má o svíčku víc, protože tady se dává vždy jedna ještě na příští rok.

A teď k tomu méně pozitivnímu, co září zatím přineslo.

S návštěvou kromě oblíbených karlovarských oplatek dorazily tři bochníky úžasného českého chleba, které mi daly na srozuměnou, že mé pokusy s kváskem jsou zatím stále dost marné. Osiřelá orchidea přišla o svůj poslední list. Něco se tam pořád trochu zelená, tak jí ještě dávám šanci. Porouchala se sušička a trouba, splachování na jedné z toalet, a jeden ze dvou rostlých stromů na naší zahradě si oblíbili sršni. Hnízdo tam nemají, což ale znamená, že proti nim nemáme jak bojovat. Nastražené pasti selhávají a vystopovat, odkud to tam lítá, se nám ještě nepovedlo.

Jsem už skoro dva měsíce doma a stále nemám pocit nějakého stereotypu a ani nepřemýšlím o tom, kde a co bych v budoucnu chtěla dělat. Registrovala jsem se na pár platforem, které by mi možná časem mohly distribuovat nějakou práci z domova. Dál se snažím zvelebovat bydlení, i když je to stále spíš o úklidu nepořádku a přerovnávání věcí. Nevadí mi to, i to si užívám, že na to mám najednou čas. Tak uvidíme, jak dlouho.

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *