Po další lekci s Revital jsem si říkala, že to poslední, co bych si od procesu konverze slibovala, bude, že se na hodinách tak nasměju. Lektorka teď měla pro sebe celých dvě a půl hodiny, do kterých svým tempem mluvení vtěsnala to, na co by jiní potřebovali sedm. Tentokrát jsme do hloubky probírali první požehnání, které se musíme naučit – „netilat jadajim“, čili rituální omývání rukou. Studovali jsme kdy, jak, proč a čím se tento miniobřad provádí. Když není speciální nádoba, poslouží cokoliv, co má stabilní tvar. Třeba i jednorázovej kelímek. Rituál spočívá v tom, že si dotyčnej třikrát polije každou ruku vodou z oné nádoby, řekne ještě s mokrýma rukama jednu větu a následně ruce osuší. Ta věta je požehnání z kategorie „související s vykonáním přikázání“. Nádoba nesmí mít žádnou prasklinu a prasklinu nesmí mít ani případný lak na nehtech dámy, která rituál provádí. „Takže holky, to není, že VY chcete na manikůru! To vás posílá sááááám Bůůůůůh!!!“ rozesmátě a s významnými pohledy především na pánské osazenstvo třídy, zdůrazňovala Revital. No a samozřejmě s praktikou začít nejlépe hned a poctivě, protože jako sice ve finále každej ten „řidičák“ dostane, ale otázkou je, na kterej pokus. A my přece všichni chceme bejt v tý první třetině, co to podle statistiky dává na ten první ;).
Taky nám slíbila, že během konverze určitě zhubneme, protože požehnávat pečivu je taková věda, že ho radši z velký části vyřadíme z jídelníčku. Ne že by to pro mě byla motivace, ale vtipný to bylo. Naťukli jsme další kategorii požehnání a to „požehání nad požitky“. Sem patří především žehnání jídlu a pití. Dozvěděli jsme se, že se žehná ze tří důvodů: posvětit „materiál“, uvědomit si dobro a oddálit uspokojení tělesné potřeby. Tyhle tři kroky způsobují, že si prohloubíme tělesný prožitek o ten duchovní. Nebo jinak řečeno, uvědomíme si, co že to jíme, jaká je paráda, že to máme k jídlu, a než tyhle dvě věci oceníme, nevědomky oddálíme to uspokojení tělesný potřeby, čímž by se pozitivně měla ovlivnit síla vůle. Revital má pro mě ohromně cennou schopnost předávat víru v té nejracionálnější možné rovině. A jo, sama přiznává, že se o to i hodně snaží, protože se často potkává právě s konvertujícími a ví, že tohle je pro ně ta nejstravitelnější cesta.
Zahajovací myšlenka lekce byla, že jsme se všichni narodili nazí. A všechno, co máme navíc, je bonus. A když si tohle budeme co nejčastěji uvědomovat, pomůže nám to se cítit mnohem šťastnější. No není to pěkný?
Moshe sice zůstává za hurikánem Revital s vtipy trochu pozadu, ale občas taky nadhodí. Tohle je jeho odpověď na Giyorův dotaz z neděle, jestli košér známky na potravinách od různých rabinátů znamenají stejný standard. Moshe se uculil a prohlásil: „Ono se říká, že největší problém judaismu jsou sami židé. Vypráví se na to takový vtip:
Nějaký žid žije sám na maličkatém ostrůvku, kde si postaví dům a asi po 20 letech mu tam přijedou první návštěvníci. Hrdě je tam provádí a ukazuje jim, jaké si vystavěl obydlí, kde má lázně, synagogu a já nevím, co ještě. No a jak jdou po tom ostrově, vidí nějaký další stavení, tak se ho ptají, co to je. A on na to: tohle je synagoga, ve který já se nemodlím!“ 🙂