S blížícím se létem a sílícím sluníčkem je náročnější hledat s malými dětmi v izraelské přírodě to správné útočiště. Abychom mohli trávit čas venku i přes poledne, jezdíme k říčkám a potůčkům. Břehy bývají hustě porostlé stále zelenou vegetací a tak není problém najít stín. Pramenitá voda je osvěžující v kteroukoliv roční dobu, kamínky, rybky a další živočichové zajistí dětem neustálou zábavu. Brodění potoky je přes léto něco jako izraelský národní sport (sladká voda v kombinaci se stínem je pro místní skutečné lákadlo), čili přes víkend čekejte všude narváno. Ale pokud jako my máte možnost vyrazit v týdnu, užijete si klidu a panenské přírody naplno. Potok Kziv nedaleko Naharyie je od nás z domova nejblíž. Letos je v něm proti loňsku hodně málo vody. Jestli to způsobil nedostatek dešťů přes zimu nebo je k tomu jiný důvod, to nevím. Udělali jsme si tedy delší procházku a po asi 20 minutách chůze od zaparkovaného auta jsme se dostali k horní části toku, kde je vody o něco víc, aktuálně maximálně nějak ke kolenům. Na plavání to sice není ani tam, ale pro prcky ideální. Mohutná kovová trubka přivádějící odkudsi vodu lehce narušuje lidmi nedotčený vzhled místa, ale dětem to nijak nevadí. A fotit to jde i bez ní ;).
