Jsem milovník ovoce a nejvíc toho, co jde škubat přímo ze stromu. Tady v Izraeli si na zahradě můžu zobnout pitango, moruše, utrhnout čerstvý citrón, mandarinku nebo avokádo, což je prima, ale středoevropské ovoce, co se na začátku léta sem tam objevuje za extrémně vysoké ceny v supermarketech, mi tu ze začátku scházelo. Než jsem zjistila, že i tady si můžu dojet na třešně, maliny, ostružiny a dokonce i na rybíz, angrešt a kanadské borůvky. Není to sice za rohem a zrovna zadarmo, ale navíc se člověk cestou pokochá malebnou kopcovatou krajinou Golanských výšin. A když je vedro, což v květnu už je, může z toho být celodenní výlet se zdravou svačinou a koupáním v řece. Většina alejí otevírá až počátkem června, ale Ein Zivan nabízí úrodu k ozobání naštěstí už v květnu, kdy nám vyšel po svátku Šavuot ještě jeden volný den. Místo je kousíček od hranic se Sýrií a od nás z Tal El trvá ujet těch 80 km necelou hodinu a půl. Osobně mám nejraději Odem, ale tam bohužel otevírali až o týden později. Na místo jsme dorazili v půl desáté a parkoviště bylo úplně prázdné, čili alej celá naše. Můj evropský apetit po ovoci podědil jenom mladší prcek, ale naštěstí v objektu bylo dost zábavy i pro nejedlíky, jako je Daniel – traktory, mini zoo s domácími zvířaty, nafukovací skákadla. Když jsme se s Nevem dosyta nacpali čerstvými třešněmi přímo ze stromů, připojili jsme se na chvíli ke Giyorovi s Danielem.
To už ale bylo k jedenácté a sluníčko začínalo nebezpečně pálit, tak jsme kluky s příslibem koupání nasoukali do auta a přejeli do dolní Banias na tzv. eukalyptové parkoviště. Je vážně plné urostlých eukalyptů, ale jestli to je oficiální název, to nevím. Nebylo to v pracovní volno, ale děti měly ten den prázdniny, čili jsme předpokládali, že najít pěkný prázdný flek s příjemným přístupem do vody bude vyžadovat pár minut pochodu. Ale usmálo se na nás štěstí a ve chvíli, kdy jsme se vydali z auta směr řeka, akorát se zdekovala početná rodinka okupující perfektní rozlehlý plácek přímo vedle parkoviště. Soukromí jsme si užívali jenom asi hodinu, než se k nám přidala další rodina, ale i s nimi to pořád ušlo :-).
