Zatímco facebookovou stránku zdobí tahle pláž skoro každý týden, na blogu zmínky o ní koukám pěkně váznou. To se musí napravit. Jezdíme tam často, byli jsme tam minulý týden i ten předminulý. A protože jsou prázdniny, bylo to v plném počtu. Místo posezení u ranního kafíčka to bylo o nahánění capartů, ale svoje kouzlo to mělo i tak. Vzali jsme klukům koloběžky, nic jiného přece není třeba, do vody určitě nepolezem, to nemá cenu na takovou chvilku, že jo. Hm, jediný suchý z pláže odcházel Nevo, kterému ta chvilka nestačila, aby se osmělil tam vlézt. Stejný respekt z moře má i Eitan, ale ten se tak zadělal od písku, že oplach byl nutný. Nelíbilo se mu to.
Při té zatím poslední návštěvě jsme na setrvání na souši trvali, protože se pak nejelo domů, ale na nákup. Nebylo to nijak těžký, kluky stejně víc zajímal traktor upravující písčitý povrch pláže. Eitan se v čerstvě prosátém písku rochnil tak důkladně, že opět musel do vln. Z toho, co dokážu vyrozumět z jeho zvukových projevů, to zřejmě nebyl až tak strašný zážitek. Od hrabošení v písku ho to určitě neodradí. Chápu ho, je úžasně jemný. A chutný, vzkazuje Eitan :-).
