Neuběhl ani půlrok a už jsme si střihli další volby… Vzali jsme si z toho to pozitivní – volný den na výlet. Děti strašily už od půl sedmé a tak jsme si troufli na návštěvu přírodní rezervace Ein Afek nedaleko od nás v těsné blízkosti města. Že to stihneme dřív než se tam nahrnou davy lidí. Včera u nás na severu prvně pršelo, jestli to tak jde říct. Evropan by si spíš myslel, že ho počůral komár. Ale propadla jsem panice a tlaku místních, že se blíží zima, a navlékla děti do dlouhých rukávů. Daniel chtěl i cicit (ty třásně, co mu koukají pod tričkem), čili tílko navíc. Mno, bylo nám pěkně vedro i v devět ráno. A zřejmě i všem zvířecím obyvatelům parku. Viděli jsme jenom ryby a hmyz, ale parádní procházka to byla i tak. Město se rozrostlo až úplně k hranici parku a přírodní panoramata tak nově „zdobí“ vysoké činžáky na obzoru. Oni budou mít výhled z okna moc pěknej, opačně je to otrava. Z množství vyhlídek v parku to zatím kazí jen jednu, tak snad to tak zůstane aspoň pár let.
Protože jsme zodpovědní občané, k volebním urnám jsme se po návratu z výletu dokopali, ale bylo to fakt těžký! Radši jsme to vzali rovnou s nákupem masa na podvečerní grilování v místním minimarketu, abychom měli lákavou záminku. Nevím nevím, jestli bychom to dali i bez toho ;).
