Výlet 
!
Zatímco do parku Agamon HaChula vyrážíme každý rok a někdy i dvakrát, jeho menší bratříček park Chula zůstal zapomenut celé čtyři roky!
Tentokrát vzhledem k tomu, že je to pro nás hodně muziky za málo peněz (máme předplacenou roční kartu na vstup do parků, co má Giyora jako učitel navíc s výraznou slevou), dostal jednoznačně přednost 
.
Kilometr a půl dlouhý okruh, z poloviny vedoucí po dřevěné lávce nad bažinou a jezerem, je pro naši skvadru vyloženě ideální – nemají, kam zmizet, a do vody mezi gigantické sumce se jim nechce.
Kromě nich jsme viděli ještě vodní želvu, nutrie, co zrovna mají mladé, hejno pelikánů, co se nám nepovedlo vyfotit přes čočku dalekohledu, spoustu kačen a volavek. Kluci ještě vyšplhali na rozhlednu (já zas ne, protože s kočárem a miminem, jako při každé návštěvě) a podívali se na dokumentární film, což je v izraelských národních parcích obvyklá atrakce. My s Liyou si ji rády nechaly ujít a kochaly se venku pohledem na rozmanitý život na jezírku v prodlužujících se paprscích sluníčka blížícího se k západu. Na to, že je leden, překvapivě příjemně hřálo.
Výlet byl dobrodružnější, než bychom si bývali přáli, protože nám po cestě v zácpě kleklo auto. Problém vyřešilo dolití chladící kapaliny motoru a oleje a do cíle i domů jsme zdárně dojeli. Nejstarší syn se vrátil s horečkou a ukázalo se, že jedeme další kolo korony…
Ale bylo to super a ani nemáme dojem, že si zas musíme oddechnout, než vyrazíme někam znovu 
. Tak snad brzy!
