Přes měsíc, kdy je muž převážně doma. Blog změnu zatím nezaznamenal, protože v čase navíc, kterého jsem teď získala spoustu, se socializuji převážně v reálném životě :-). Konečně příležitost sem tam zmizet sama za kamarádkou, poklábosit a vypít si kafe bez toho, že bych od něj musela vstávat tak často, že sedět se vlastně ani nevyplatí.
Obavy, že zas budu mít doma vystresovaného chlapa, co fňuká, že každý den, co je doma, je ztráta peněz, se nenaplnily. Giyora je v pohodě jako už dlouho ne. Zřejmě tuhle zkoušku fakt potřeboval, aby zas dokázal volno ocenit ;). Dvakrát týdně chodí ráno do synagogy a o šabatech se ráno modlí doma. Kluci si užívají občasného oddělování od sourozenců, což samozřejmě pohodě doma také napomáhá. V lednu odpracoval ve škole celkem 7 dnů. Sedm dnů, kdy každý z nich přijel domů před půl druhou a ještě stihl vyzvednout Eitana ze školky. Užíváme si společných snídaní, Liya obou rodičů – a teda hlavně blbinek, co s ní taťka vyvádí. Abaaaa (hebrejsky táta) je nejužívanější slovo jejího slovníku, vysloveno asi stopadesátkrát za hodinu, v různé síle a intonaci. Studovat nebo pracovat na seminárkách za její přítomnosti nemůže, ale za to si s ní v poledne rád zdřímne, díky čemuž má pak sílu večer, když už spí potomstvo. Nevo a Daniel jsou rádi, že příběhy, co jim Giyora před spaním vymýšlí, jsou smysluplnější, delší a nepřerušované jejich výkřiky, kterými se snaží klimbajícího vypravěče probrat.
Kromě jednoho výletu do parku HaChula jsme se nikam mimo Tal El nevydávali – rozpočet je stále napjatý. Chlapci si občas postesknou, že by chtěli zas do Čech nebo do chatky s vířivkou, ale je to zřídka a doma je koneckonců víc než dobře. Les v Tal El se definitinvě probral k životu, bramboříky vyrazily z koberců zeleného listí a zdobí je jemnými bílými a růžovými kvítky. Sem tam se červená sasanka. Komu by nestačilo se pokochat tou krásou a vůní, ještě si domů může natrhat bylinky na čaj – šalvěj, fenykl, zuta (to česky nevím), co tu divoce (velmi divoce!) rostou. A kdyby nebylo dost i to, dá se sehnat i něco na zub – kyselé lístky šťavele, divoký chřest a i nějaká ta jedlá houba ;).
Po téměř prázdninovém lednu bude únor s Giyorovými dvěma týdenními výlety působit nabitě. Ale děti jsou teď o půl roku starší než když nás takhle nechal napospas posledně, tak to zas bude určitě o něčem jiném. Dám vědět ;).
